Přestěhováno

Uběhl už týden od toho, co jsme se oficiálně přestěhovali do Prahy. Stálo nás to (a ještě pořád stojí) spoustu vyřizování a zařizování, spoustu krabic a rozbalování, vybírání a skládání nového nábytku, praní a praní a praní (protože té zatuchliny z Londýnského bytu se asi hned tak nezbavíme), ale už to pomaličku začíná vypadat jako domov.

Pořídili jsme první police a vybalili knížky a skicáky, drobnosti ještě zůstávají v krabicích. Sice ještě nemám pracovní stůl, a ten můj milovaný, ručně natíraný a lakovaný, se se mnou nepřestěhoval a asi už ani nepřestěhuje, nicméně i ten kuchyňský zatím poslouží dobře. No nezačínaly jsme nakonec snad všechny se šitím právě na kuchyňském stole?

A tak zatím jen pár drobných radostí jako jsou bylinky na okně v kuchyni, otevřené police nebo kaktusy, které jsou v příliš velkých květináčích. A nekonečné šití záclon…

PS: Chystám se na experimentování s domácím přírodním barvením látek. Pokud se budete chtít přidat, začněte si dávat stranou slupky z cibulí (jen ty vnější, suché).

Poslední tři týdny…

Zdá se, že rok 2018 mi přináší samé změny. A rozhodně ne malé. Po mém lednovém odchodu z práce (což nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí) se mi dostalo více času na přemýšlení a rozmýšlení nad tím, kam bych chtěla směřovat nejen profesně, ale i v životě jako takovém. Doufala jsem, že se mi podaří sehnat práci, která by byla bližší mému srdci a která by mi nezabírala většinu mého času, víkendů, velmi brzkých ran a pozdních večerů, státních svátků, sil a nervů. I když jsem v kavárně pracovala ráda a ráda se denně setkávala se zákazníky, bylo toho už moc.

Tak jsem upravila svůj životopis a začala rozesílat. Z týdne se staly dva, ze dvou měsíc, z měsíce tři. Životopis dostal nesčetné úpravy a upgrady a motivačních dopisů jsem napsala snad stovky.

Bylo to až v momentě, kdy nám napsala naše realitní kancelář, že je načase obnovit nájemní smlouvu, kdy nadešel zlom. Takhle to prostě už dále nešlo. Stálo nás to spoustu slz a dlouhé rozhovory, ale nakonec jsme s Davidem rozhodli, že je načase udělat změnu a najít si něco lepšího.

Chtěli bychom byt, ve kterém nemusíme bojovat s plísní a každodenně vylívat 2 litry vody z vysoušeče vzduchu, kde nám oblečení nebude smrdět zatuchlinou a kde se nebudeme muset bát, že nás navštíví nějaký hlodavec. Byt, který by byl velký a prosluněný, a který by lépe odpovídal tomu, co za něj platíme.

Já bych si přála lepší práci a být blíže k rodině a přátelům a možná si i pořídit psa. David by si zase přál nemuset denně dojíždět do práce více jak hodinu v přelidněném metru a tak nějak vůbec být radši někde, kde není tak moc lidí a život je o něco snazší.

Tak jsme rozhodli. Budeme se stěhovat do Prahy. 

Ne zrovna mé vysněné město (jsem přece jen holka z Moravy), ale pečlivě uvážený kompromis. S odstupem času se už i začínám těšit, protože vím, že to bude změna k lepšímu.

Londýn mi bude chybět, o tom žádná. Však jenom dneska jsem byla na úžasné výstavě Orla Kiely: A Life in Pattern, minulou sobotu v botanické zahradě v Kew v největším viktoriánském skleníku na světě a každý čtvrtek na Morley College na kurzu Printed textiles. Je tady vždycky spousta věcí, co dělat, ale pro pohodový život to tu moc není.

Tak nějak mám pocit, že je načase zhodnotit to, co jsem se tady za ty čtyři roky naučila, co jsem za poslední dva roky pobrala ze školy o designu a textilu, o tisku, barvení a přírodě. Co jsem si odnesla z toho být au pair a starat se o děti, z práce v kavárně a setkávat se se stovkami lidí denně, i z toho být manažerkou týmu. Z toho být cizinkou a jezdit domů jenom na návštěvu.

Zbývají mi tu už jen poslední tři týdny a mám pocit, že je přede mnou ještě další spousta změn a spousta otevřených dveří.

PS: Na obrázcích Tower Bridge a City, my dva v Greenwichi a v pozadí Canary Wharf, my dva na výletě v Praze

The Bunny Quilt

Během minulého týdne se mi po dlouhé době podařilo dokončit quilt se vším všudy. Tím vším mám na mysli: klasické tři sandwichové vrstvy quiltu; zajímavě ušitá zadní strana, která by si klidně mohla hrát na tu přední; free-motion quilting (!!!) a vše zakončeno klasickým lemováním střiženým po úhlopříčce a ručně zapošitým!

Když jsem nad tím tak uvažovala, klasický quilt (patchworkovou deku) jsem takto naposledy ušila snad před více jak rokem. Místo toho jsem se více věnovala polštářům a nebo dětským dekám, které jsem šila o něco lehčí (bez vycpání, bez lemování a s minky místo zadní strany).

Tak tedy, po záplavě euforie, která se vždycky dostaví, když něco kreativního dokončíte, jsem nafotila několik fotek v parku a předala tuhle zajíčkovou deku mojemu bývalému šéfovi a kamarádovi, ze kterého už za dva měsíce bude pyšný taťka malého klučiny.

Zajíčka na přední straně quiltu jsem ušila podle návodu úžasné Elizabeth Hartman a inspiroval mě k tomu, abych se s vámi podělila o to, co to jsou vlastně „quilt patterns“.  Tak tedy teď přijdou dvě malé odbočky:

Odbočka 1.: O Elizabeth Hartman

Elizabeth je snad první moderní quilterkou, kterou jsem před lety během brouzdání na internetu našla. Zaujal mě tenkrát moderní quilting, o kterém jsem ještě vůbec nic netušila, který ovšem byl tak nádherně barevný, svěží, na pohled zajímavý… O několik let později jsem si pořídila knihu „The Practical Guide to Patchwork“, která je taktéž od Elizabeth, a která obsahuje spoustu praktických informací nejen o tom, jak šít patchwork, ale také úvod do teorie barev a vzorů (z pohledu quiltera) a spoustu jednoduchých návodů pro začínající quiltery. Rozhodně doporučuji!

Co více, Elizabeth je také autorkou mnoha quiltů a quiltových návodů. V jejím e-shopu můžete najít patchworkové vzory převážně ze světa zvířat, které jsou absolutně rozkošné!

Odbočka 2.: O quiltových návodech

Patchworkové/quiltové návody jsou podle mého názoru jedním z nejlepších způsobů, jak se zlepšit ve svých šicích dovednostech. Pokud milujete patchwork a quilting, ale moc nejste stavění na to, abyste si deky i sami navrhli a spočítali materiál, nebo pokud i jen chcete zkusit něco nového, pak jsou návody tím správným směrem.

Patchworkové návody se tradičně dají sehnat buď v papírové verzi (podobně jako návody na šití oblečení), nebo v PDF verzi, kterou si můžete stáhnout do počítače a případně i sami vytisknout. Tyto návody bývají podobné tomu, co můžete najít v patchworkových magazínech. Obsahují to, kolik a jakého materiálu budete potřebovat, jak si ho předchystat (nastříhat/nařezat) a často i varianty výsledného kousku (barevné nebo velikostní).

Tip: Zásadou číslo jedna při šití podle návodu je zůstat organizovaný! Udělat si ve věcech pořádek a označit si kousky tak, abyste v každý moment šití věděli, co děláte a kde jste. Často totiž budete šít několik motivů najednou, což se bez správné organizace může snadno zkomplikovat. Tady je ukázka toho, jak jsem si bunnyho zorganizovala já pomocí označených papírků: 

Kde návody sehnat a kolik stojí?

Papírové návody bývají k dostání u specializovaných galanterií, případně ve výstavních stáncích na patchworkových festivalech. Naproti tomu PDF návody budou pro nás v ČR o něco dostupnější, protože se během pár sekund stáhnou do počítače nezávisle na tom, kde zrovna jste, a tak můžete hned začít se šitím. Většina z nich bude sice napsaná v angličtině, ovšem bude obsahovat i grafické znázornění toho, jak vše poskládat dohromady.

PDF návody jsou tradičně levnější než ty papírové, protože neplatíte za tisk či případné poštovné. Na internetu bývá i značné množství návodů zdarma, které ovšem bývají jednodušší než ty placené – podle mého je to skvělý způsob, jak začít. U ceny většinou platí jednoduché pravidlo: čím komplikovanější quilt, tím dražší cena návodu. Ceny se pohybují zhruba někde mezi 5 a 25 USD.

Pozor ovšem na to, od koho si návody kupujete/stahujete! Jde o zkušeného quiltera? Vypadá návod už na první podhled profesionálně? Můžete si prohlédnout autorův blog a předchozí práci? Můžete totiž narazit i na tokové návody, které nebudou obsahovat všechny potřebné údaje, případně budou prostě špatně napsané. Právě proto doporučuju následující: 

Pokud chcete návody vyzkoušet, stáhněte si několik návodů zdarma, koukněte se, jak vypadají a jestli stojí za to do těch placených investovat. Pokud si už návod koupíte, pak nezapomeňte na to, že návod s vámi zůstává a můžete si ho ušít kolikrát jen budete chtít v jakých barvách a velikostech si jen budete přát. Jde o dlouhodobou investici, ne jen o jednorázový nákup.

Ještě jedno upozornění, než začnete nadšeně stahovat! Návody bývají měřené v palcích. Vím, že i většinu mých návodů zdarma tady na blogu jsem uváděla v centimetrech, nicméně před pár lety jsem přešla na šití v palcích a všechno se mi neuvěřitelně usnadnilo! Dává to smysl – patchwork se tradičně šije se 1/4 palcovým přídavkem, pomůcky jsou v palcích a mnohem snáze se v palcích i počítá! Tak na to nezanevřete, než si to vůbec vyzkoušíte.

Na závěr pro vás mám několik zahraničních odkazů, kde si můžete návody na quilty sehnat: 

Mnoho návodů z různých zdrojů jde taky najít po zadání fráze „quilt pattern“ na etsy a craftsy (po zaregistrování).

Jak jste na tom s quiltovými návody vy? Vyzkoušeli jste? Máte s nimi zkušenosti? Podělte se do komentářů níže.