The Bunny Quilt

Během minulého týdne se mi po dlouhé době podařilo dokončit quilt se vším všudy. Tím vším mám na mysli: klasické tři sandwichové vrstvy quiltu; zajímavě ušitá zadní strana, která by si klidně mohla hrát na tu přední; free-motion quilting (!!!) a vše zakončeno klasickým lemováním střiženým po úhlopříčce a ručně zapošitým!

Když jsem nad tím tak uvažovala, klasický quilt (patchworkovou deku) jsem takto naposledy ušila snad před více jak rokem. Místo toho jsem se více věnovala polštářům a nebo dětským dekám, které jsem šila o něco lehčí (bez vycpání, bez lemování a s minky místo zadní strany).

Tak tedy, po záplavě euforie, která se vždycky dostaví, když něco kreativního dokončíte, jsem nafotila několik fotek v parku a předala tuhle zajíčkovou deku mojemu bývalému šéfovi a kamarádovi, ze kterého už za dva měsíce bude pyšný taťka malého klučiny.

Zajíčka na přední straně quiltu jsem ušila podle návodu úžasné Elizabeth Hartman a inspiroval mě k tomu, abych se s vámi podělila o to, co to jsou vlastně „quilt patterns“.  Tak tedy teď přijdou dvě malé odbočky:

Odbočka 1.: O Elizabeth Hartman

Elizabeth je snad první moderní quilterkou, kterou jsem před lety během brouzdání na internetu našla. Zaujal mě tenkrát moderní quilting, o kterém jsem ještě vůbec nic netušila, který ovšem byl tak nádherně barevný, svěží, na pohled zajímavý… O několik let později jsem si pořídila knihu „The Practical Guide to Patchwork“, která je taktéž od Elizabeth, a která obsahuje spoustu praktických informací nejen o tom, jak šít patchwork, ale také úvod do teorie barev a vzorů (z pohledu quiltera) a spoustu jednoduchých návodů pro začínající quiltery. Rozhodně doporučuji!

Co více, Elizabeth je také autorkou mnoha quiltů a quiltových návodů. V jejím e-shopu můžete najít patchworkové vzory převážně ze světa zvířat, které jsou absolutně rozkošné!

Odbočka 2.: O quiltových návodech

Patchworkové/quiltové návody jsou podle mého názoru jedním z nejlepších způsobů, jak se zlepšit ve svých šicích dovednostech. Pokud milujete patchwork a quilting, ale moc nejste stavění na to, abyste si deky i sami navrhli a spočítali materiál, nebo pokud i jen chcete zkusit něco nového, pak jsou návody tím správným směrem.

Patchworkové návody se tradičně dají sehnat buď v papírové verzi (podobně jako návody na šití oblečení), nebo v PDF verzi, kterou si můžete stáhnout do počítače a případně i sami vytisknout. Tyto návody bývají podobné tomu, co můžete najít v patchworkových magazínech. Obsahují to, kolik a jakého materiálu budete potřebovat, jak si ho předchystat (nastříhat/nařezat) a často i varianty výsledného kousku (barevné nebo velikostní).

Tip: Zásadou číslo jedna při šití podle návodu je zůstat organizovaný! Udělat si ve věcech pořádek a označit si kousky tak, abyste v každý moment šití věděli, co děláte a kde jste. Často totiž budete šít několik motivů najednou, což se bez správné organizace může snadno zkomplikovat. Tady je ukázka toho, jak jsem si bunnyho zorganizovala já pomocí označených papírků: 

Kde návody sehnat a kolik stojí?

Papírové návody bývají k dostání u specializovaných galanterií, případně ve výstavních stáncích na patchworkových festivalech. Naproti tomu PDF návody budou pro nás v ČR o něco dostupnější, protože se během pár sekund stáhnou do počítače nezávisle na tom, kde zrovna jste, a tak můžete hned začít se šitím. Většina z nich bude sice napsaná v angličtině, ovšem bude obsahovat i grafické znázornění toho, jak vše poskládat dohromady.

PDF návody jsou tradičně levnější než ty papírové, protože neplatíte za tisk či případné poštovné. Na internetu bývá i značné množství návodů zdarma, které ovšem bývají jednodušší než ty placené – podle mého je to skvělý způsob, jak začít. U ceny většinou platí jednoduché pravidlo: čím komplikovanější quilt, tím dražší cena návodu. Ceny se pohybují zhruba někde mezi 5 a 25 USD.

Pozor ovšem na to, od koho si návody kupujete/stahujete! Jde o zkušeného quiltera? Vypadá návod už na první podhled profesionálně? Můžete si prohlédnout autorův blog a předchozí práci? Můžete totiž narazit i na tokové návody, které nebudou obsahovat všechny potřebné údaje, případně budou prostě špatně napsané. Právě proto doporučuju následující: 

Pokud chcete návody vyzkoušet, stáhněte si několik návodů zdarma, koukněte se, jak vypadají a jestli stojí za to do těch placených investovat. Pokud si už návod koupíte, pak nezapomeňte na to, že návod s vámi zůstává a můžete si ho ušít kolikrát jen budete chtít v jakých barvách a velikostech si jen budete přát. Jde o dlouhodobou investici, ne jen o jednorázový nákup.

Ještě jedno upozornění, než začnete nadšeně stahovat! Návody bývají měřené v palcích. Vím, že i většinu mých návodů zdarma tady na blogu jsem uváděla v centimetrech, nicméně před pár lety jsem přešla na šití v palcích a všechno se mi neuvěřitelně usnadnilo! Dává to smysl – patchwork se tradičně šije se 1/4 palcovým přídavkem, pomůcky jsou v palcích a mnohem snáze se v palcích i počítá! Tak na to nezanevřete, než si to vůbec vyzkoušíte.

Na závěr pro vás mám několik zahraničních odkazů, kde si můžete návody na quilty sehnat: 

Mnoho návodů z různých zdrojů jde taky najít po zadání fráze „quilt pattern“ na etsy a craftsy (po zaregistrování).

Jak jste na tom s quiltovými návody vy? Vyzkoušeli jste? Máte s nimi zkušenosti? Podělte se do komentářů níže.

 

Bubák ve skříni aneb článek, který se mi už skoro tři roky nechce napsat

Jak jenom začít? Tenhle článek se mi rozhodně nepíše lehce, i když jsem nad ním uvažovala už dlouho. Jakože doopravdy dlouho. Hodně dlouho. Téměř tři roky dlouho. Poslední dobou, kdy jsem se k psaní sem na blog zase tak nějak dostala, se mi ale tento článek zdá více a více aktuální. Jako když vás něco svědí a vy víte, že byste se neměli podrbat, ale ono to stále svědí, a svědí to tím víc, čím víc na to myslíte. Tak tedy, tohle bude takové moje podrbání a jen doufám, že mi to pomůže.

O co se jedná? Téměř před třemi lety jsem tady na blogu zveřejnila článek, který celé mé blogování změnil. Pokaždé, když jsem pak sem na blog přišla nebo třeba i jen zauvažovala nad novým článkem, tenhle (prokletý) článek nade mnou tak nějak visel a držel mě zpět od toho, co a jak a jestli vůbec napíšu. Našeptával mi do ucha spoustu špatných věcí a do základů otřásal mou sebedůvěrou jako blogerky, quilterky a člověka, který se zajímá o druhé a chtěl by sdílet radost ze šití a kreativní tvorby vůbec.

Co se tenkrát stalo? Zvorala jsem to. A to pořádně. Jakože super pořádně. Napsala jsem článek, který měl být satirou, tak nějak na hraně. Článek, který měl podněcovat čtenáře, aby se podíval na věci jiným pohledem, který by ho inspiroval a nadchnul. Místo toho, to ale bylo daleko za hranou. Napsala jsem článek, který byl zlý, podlý, kritizující. Napsala jsem článek, který mnoho lidí popudil nebo zranil. Článek, který sice podnítil debatu, ale úplně jinou, než jsem zamýšlela. Přečetla jsem tenkrát snad každý komentář, který jsem k článku našla a můžu jenom říct, že se mi to pořádně vrátilo. Jak se říká: Jak si člověk ustele…

Kdybych dnes měla možnost promluvit si s tou o téměř tři roky mladší Míšou, která se chystala ten (prokletý) článek zveřejnit, pak bych ji popadla za ramena a pořádně s ní zatřásla. Řekla bych jí, aby si to po sobě znovu přečetla, a pak ještě jednou a ještě jednou, dokud by se na to nedívala očima nezaujatého čtenáře, který jí do hlavy nevidí a nezná celý kontext, který za článkem stál. Řekla bych jí, aby se na to pořádně vyspala, než článek zveřejní a zvážila, jestli na vyjádření svého názoru používá ta správná slova. Zeptala bych se jí, co má být výsledkem článku a jaká je jeho pointa. Protože článek, který jsem tenkrát napsala, se vydal úplně jiným směrem, než měl.

Bohužel, napsání toho (prokletého) článku už vzít zpátky nemůžu. Co se stalo, stalo se. Nejsem na to pyšná. Stydím se, že jsem něco takového dala do slov, že jsem to publikovala a ještě i navíc propagovala, aby to vidělo co nejvíce lidí…

Po téměř tři roky byl tenhle článek mým bubákem ve skříni. Po téměř tři roky jsem uvažovala nad tím, jestli mám zveřejnit svou omluvu a jestli to nebude jenom přilitím oleje do ohně, jestli se tím jenom neporýpu ve starých ranách a nevytáhnu něco, na co už se zapomnělo. Jestli ten (prokletý) článek nezničil mou reputaci natolik, že můžu celý blog stáhnout, protože na něj stejně už nikdo nepřijde…

Ale vy jste ještě pořád tady, i když jsem udělala velkou chybu. Čtete si mé blogové články. Píšete mi zprávy a komentáře. Sledujete mě na Facebooku. I když vás často nechávám na holičkách a moc toho nesdílím a občas vám dlouho (nebo vůbec) neodpovídám, pořád jste tady. Ani nedokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím. Každého, který tady na blog přijde, koukne se na patchworkové návody nebo klikne na „lajk“ na Facebooku. Děkuji, že jste tu ještě stále se mnou!

Prosím, berte tento článek jako mou veřejnou omluvu. Mrzí mě to. I když už jste možná zapomněli nebo ani nevíte, o čem tu teď píšu, já na tohle velké šlápnutí vedle nezapomněla a asi ani jen tak nezapomenu. Ten (proklatý) článek jsem dneska z blogu stáhla, aby se už dále ten jed nešířil, protože to tento blog za cíl nemá. A připravuju pro vás nové články, lepší. Takové, které by vám se šitím a tvořením snad měly pomoci. Můj vnitřní editor je teď na mě daleko přísnější a nedovolí mi sdílet jen tak něco. Hodně přemýšlí, a tak mu to i někdy dlouho trvá, než poskládá všechny ty myšlenky dokupy. Ale tak to asi má být, když se člověk ze svých chyb poučí.

Obal na jógamatku i na jógataťku

Nejprve, proč mi to zase tak dlouho trvalo? Měla jsem technické potíže s PhotoShopem (nebo lépe řečeno s nastavením monitoru, jehož barevnost zdaleka neodpovídala mým ostatním zařízením), takže pokud vám fotky přijdou trochu divné, předem se omlouvám. Teď už ale k samotnému článku 😉

Je tomu více jak rok, co mě moje ségra Barča poprosila, jestli bych jí neušila obal na jógamatku. Samozřejmě jsem na to kývla, našla si pár návodů online, které by mi pomohly s konstrukcí, no a pak jsem sedla a namalovala si design inspirovaný Aztéky. Chyba.

 

Design je sice krásný, ale většinu z tohodle patchworku je třeba ušít metodou „fundation paper piecing„, která je časově náročná. Takže jsem si to zase pěkně zkomplikovala.

O rok později jsem patchwork došila a takhle krásně teď vypadá. Velikost tohodle kousku je zhruba 64×43 cm a bude sloužit jako vnější část rukávu, do kterého se jógamatka bude zasouvat.

Teď už jenom zbývá, abych došila ten samotný obal. Snad mi to už nebude trvat další rok!