Home Sweet Home

Minulou sobotu jsem na Facebookové stránce zveřejnila první fotku mini-quiltu s názvem Home Sweet Home. Ušila jsem ho jako Vánoční dárek pro mou Londýnskou host family a právě minulou sobotu jsem strávila pěkné dopoledne s kamarádkou Valentýnou, která mi ho pomohla nafotit.

01

Tenhle projekt má ale jeden veliký otazník. Upřímně totiž nevím, jestli se mi líbí, nebo jestli ho nesnáším. Proč tomu tak je? Nejprve bych asi zmínila velikost. Protože mám tady v Londýně nové pomůcky, učím se teď používat k měření palce místo centimetrů, a tak se shodou okolností povedlo, že je výsledek větší, než jsem původně zamýšlela, a není zdaleka tak přesný, na jaký standard jsem u sebe už zvyklá (po došití topu jsem dokonce myslela, že začnu šít úplně znova).

střední

Druhým důvodem je pak ta neskutečná sladkost. Chvílemi se mi to srdce zdá lepivé jako cukrová vata. Víc by mi sedělo, pokud bych přidala více negativního prostoru (neutrální barvy na pozadí) a možná srdce neumístila na střed, ale lehce do rohu.

malé

Třetím, finálním důvodem, je použitý vatelín, který jsem kupovala u místního prodejce. Tloušťka vatelínu se ale ukázala být moc velká, takže výsledné quiltování působí hodně nafoukle a krepatě. Mnohem lépe by vyznělo s tenkou vrstvou.

detail levý detail pravý

Na druhé straně jsem ale ráda za použití vlastnoručně tištěné látky, se kterou mi pomáhaly děti (jejich kousky jsou schované na jiné projekty). Jsem taky docela pyšná na viditelný pokrok ve free-motion quiltingu. Vytvořila jsem totiž řady nápisů „home sweet home“, které jsou doopravdy hezky provedené (navíc když uvážím, že je to teprve třetí quilt prošitý touhle technikou, je to fakt pecka). A hlavně, zbožňuju zadní stranu! Miluju tu látku i to, jak ladí se šedým puntíkem na lemování. Jsem nadšená i ze štítku s věnováním, ten se vážně povedl!

štítek zadní strana

Zakončila bych to asi tak, že chybami se člověk učí a že teď mám zase o něco více zkušeností, čemu bych se měla pro příště vyvarovat a na čem musím ještě zapracovat. Co si myslíš ty? Líbí? Nelíbí? Nechej mi komentář níže.

Kabelka pro Angie

Po dvoutýdenní pauze a po včerejším zcela vyčerpávajícím celodenním cestování ze švýcarských Alp jsem konečně opět doma v Londýně. Dostala jsem krásné dva dny volna, a tak kromě dlouhatánské procházky centrem města dochází i na mé milované blogování. Že by se mi snad už konečně dařilo být opět více k vidění online?

celá

Na paškál si tedy dnes beru první výrobek, který jsem v Londýně ušila a který se mi podařilo dokončit a předat akorát tak, aby ho Father Christmas mohl doručit pod stromeček – kabelku pro Angie (dříve k vidění už tady).

detail zadní

Angie je jedenáctiletá dcera mé kamarádky a spolupracující chůvy Vivi. Na svých cestách po městě a „hanging around with friends“ si s sebou potřebuje vzít pár drobností, jako je peněženka, mobil, klíče a Oyster card. A právě proto jí tato malá kapsička přijde tak akorát vhod.

detail přední

Musím se přiznat, že tento můj kousek vzniknul tak docela na koleni. Stále si zvykám na nové pomůcky a měření v palcích místo centimetrů, i na to, že jsem dosti prostorově omezená a nemůžu si udělat takovéto své správné šicí pohodlíčko. Navíc šití kabelek není zrovna mou vášní a dalo by se proto říci, že tato je jednou z mých vůbec úplně prvních. Nešila jsem podle žádného návodu, a tak teď vidím spoustu drobností, které by se pro příště daly rozhodně vylepšit.

úplně celá

Když mi ale Vivi o Vánocích napsala, že je Angie z kabelky nadšená, a že jsou společně zrovna na párty, kde ji všichni obdivují, nepopírám, že mě to skutečně potěšilo. Navíc sama Vivi mi už říkala, že jednu takovou bude chtít i pro sebe. Akorát ve větším vydání. Tak že by to byla první Londýnská vlaštovka? Uvidíme…

Novoroční

Je právě 23:24, 31. 12. 2014 a já se krčím v koutku v potemnělém suterénním pokojíčku na jihu Švýcarska. Ne, nejde o žádný hororový scénář – vedle mě na manželské posteli spokojeně pochrupují dvě děti, mě do uší hraje Tom Odell a je mi krásně. Moje londýnská „host family“ mě totiž vzala s sebou na týdenní dovolenou, a i když jsem z toho byla zprvu docela nervózní, nakonec je to zatím fajn pohoda. Většinu času se sice věnuju jen dětem, pro zítřek mám ale přislíbený den volna a lyžování.

10849733_892917957409058_6757167544729124543_n

Moc mi ani nevadí, že dnešní večer netrávím popíjením někde venku a už se popravdě těším do postele. Nejsem totiž zrovna ten typ člověka, který by se celý rok těšil na Silvestrovské bujaří a Nový rok prožil s kocovinou v posteli. To si radši vyberu v jiných, zcela náhodných dnech roku. 

Nedá mi to ale, abych (už tak trochu tradičně) nedala dohromady malou koláž mých nejoblíbenějších výrobků z uplynulého roku. Už potřetí se tak můžu podívat zpět, jak moc se toho změnilo a jak moc jsem se posunula – každý výrobek má svůj příběh a specifickou vzpomínku na události, které se odehrávaly, když jsem šila, nebo na lidi, se kterými jsem se při focení sešla. A je moc krásné si to takto připomínat. 

Collage 2014 MP

Těším se na rok příští a i když si předsevzetí obvykle žádná nedávám, tentokrát snad jen novoroční přání – přeji si spoustu krásných nových výrobků a úžasných nápadů k realizaci, přeji si, abych si na šití a blogování našla více času, a aby se ti u mě stále líbilo (a možná ještě víc)! Mockrát děkuji za přízeň a přeji ti šťastné prošití roku 2015!!