Spokojení majitelé – Kryštof

Protože v současné době opět pracuji na dalším super tajném projektu, momentálně mám jen minimum fotek, o které bych se mohla veřejně podělit. Proto mi přišlo více než vhod, že se včera a dnes strhla lavina fotek od mojich fanoušků a čtenářů. Na Facebooku už jsi mohl/a vidět prvotinu paní Broni (velmi povedenou patchworkovou deku v hnědém) a dnes se hodlám podělit o dalšího spokojeného zákazníka. Jeho jméno je Kryštof a náramně si užívá jednu z mých dětských patchworkových dek.

DSC_8292DSC_8286Tuto deku v šedo-žluté si můžeš pamatovat, psala jsem o ní tady a tady. Její velikost je asi 125 x 125 cm a na spodní stranu jsem použila fenomenální žluté ťuplíkaté minky (toho není NIKDY dost)!

DSC_8290Doufám, že se Kryštůfkovi bude deka i nadále líbit a že ji bude používat co nejvíce. Žádné upejpání, že je to ruční práce, ale naopak, využít ji jak jen to bude možné!

DSC_8295PS: Pokud máš i ty některý můj výrobek, který ti věrně slouží, a chceš se podělit o své fotky, určitě mi dej vědět! Zastihneš mě třeba na mailu michaela.klocova@gmail.com nebo už přes zmíněný Facebook.

PS: Linking up to Show Off Saturday Link Party.

Léto: Čas pro tučňáky!

Protože kdy jindy, než uprostřed léta, ušít tučňáčí deku? Takže tady je – další dětská patchworková deka na přání.

srolovanáDeka je opět ušitá o velikosti 150 x 200 cm a skládá se ze 108 dílků. Použila jsem jednobarevky Cotton Couture od Michael Miller Fabrics a tentokrát i Kona Solids od RKF. Tučňáci jsou dílem Ann Kelle také pro RKF.

dekaZadní stranu pak tvoří fleece ve světle modré barvě. Prošívala jsem téměř stejně, jako dříve žirafí deku pro Miu – ve velkých a malých čtvercích. Myslím ale, že pro příště už se i u těchto velkých chlupatých dek pustím do klasického lemování, které jsem tady nepoužívala. Tak nějak tuším, že mi to o něco usnadní práci a ty nervíky s opětovným vypínáním vrstev po jejich sešití a převrácení deky nalíc.

chlupatinaSoučástí objednávky byl i malý polštářek. Původně jsem uvažovala nad pruhy, ale nakonec jsem maximálně dala vyniknou tučňákům. Vždyť o ty tady přece jde, no ne?

polštářekzadní stranaA není nic lepšího, než slyšet, že nový malý majitel je velmi spokojen!

Prát či neprat, to je oč tu běží

pratMinulý týden jsem ušila a předala tuhle krásnou letní deku.

hvězda2letní1letní2Pěkná, že? No. Byla. Až do prvního vyprání.

Dostihla mě noční můra snad všech patchworkářek – jedna z látek pustila barvu a zabarvila i několik čtverečků kolem dokola. A tak došlo na párání, výměnu čtverečků, zašívání a nové prošívání.

To vše ale vyneslo na povrch tu věčnou otázku: Prát nebo neprat?

zabarvenéNarazila jsem na různé názory. Někdo látky předpírá, někdo ne. Já se snažím vše, co nově nakoupím, vysrážet ve velmi horké vodě. Zkušenost mám takovou, že mé oblíbené zahraniční designovky pouští jen v opravdu tmavých odstínech, jinak ne.

Proč teda i tak došlo k téhleté nepříjemnosti? Protože jsem použila řadu látek ze své krabice se zbytky. S takovými zbytky, které se ke mně dostaly různými způsoby a mám je různě dlouho (tento konkrétní snad kdysi dávno býval šátkem a je z našich domácích zásob). Zbytky nepředepírám. Ani si dost dobře neumím představit, jak bych to s těmi kousíčky provedla.

letní3A ještě jedna chyba, které jsem se dopustila? Deku jsem po došití nevyprala. Do teď jsem po dokončení právala jen některé své kousky (podle potřeby), ale myslím, že už jsem dostatečně poučená. A abych přidala ještě jedno preventivní opatření, pořídila jsem si speciální ubrousky, které by případnou uvolněnou barvu měly zachytávat (tímto děkuji Natanelly za její tip).

Jak jsi na tom s předpíráním a praním hotových kousků ty? Pereš, nepereš? Už se ti povedlo mít podobnou zkušenost jako já?