Nejintimnější článek, co jsem dosud napsala, aneb O dece pro mého muže

Pohodlně se usaď, dnes ti totiž budu vyprávět příběh přímo od srdce. Dlouho jsem váhala, jestli se do něj vůbec pouštět, jestli takovýto kus sebe dávat světu. Budu totiž Pokusím se být chvíli vážná a povědět ti veliký příběh z mého života. Příběh o dece pro mého muže.

Všechno to vlastně začalo knížkou Encyklopedie Ručních prací od Lucindy Gandertonové. V ní jsem ještě jako malá poprvé objevila postup, jak šít patchwork, který jsem do té doby znala jen z každého druhého amerického filmu. Tahle knížka ani vlastně nebyla moje, ale mojí sestry. Tak nějak ji ale používám mnohem více a tak nějak náhodou leží v mé knihovničce.

Už jako malé mi utkvěla následující část o šití quiltů: „Tradice praví, že mladá žena musela vyrobit jedenáct dek, než se vdala, a dvanáctý byl bohatý quilt svatební. Vzor, který byl vybrán, často obrazně upomínal na manželský pár – část vlajky pro vojáka, námořnické vzory pro námořníka a „Školička“ pro učitele.“

dvanáctáPrvní deku jsem došila v prváku na vysoké škole. Je to deka, kterou jsem vyrobila pro sebe, a kdybych tenkrát věděla, kam až mě to k dnešku dovede, asi bych nevěřila. Nedokázala jsem si ani představit, že bych dek měla ušít dalších jedenáct! JEDENÁCT!!! Navíc, kdo by je vůbec chtěl…

Byla jsem proto moc ráda, když mě moje kamarádka poprosila, jestli bych ušila jednu i pro ni. Vysvětlila jsem, že zatím moc zkušeností nemám, že to pro mě bude spíše praxe a peníze jsem přijala jen na materiál. Ušít mou druhou deku mi trvalo snad tři měsíce. Vím, že bych ji dnes udělala úplně jinak, ale doteď jsem vděčná, že jsem vůbec měla tu příležitost se v šití procvičit.

dvanáctá05Peníze, které jsem zpětně dostala za materiál, byly sice původně investované z mého, ale pro tu danou chvíli jsem je měla navíc. Rozhodla jsem se je vrátit zpět a investovala jsem do svého vůbec prvního nákupu designových látek ze zahraničí.

Pečlivě jsem několik dní vybírala a kombinovala, co si vlastně pořídím. Do teď si pamatuju, jak mi látky přišly a já je poprvé viděla „naživo“, jak jsem se jich poprvé dotkla a zjistila, že jde o naprosto jiný materiál, než se prodává u nás ve městě. Byla to láska na první pohled (a taky začátek solidní závislosti).

Uvažovala jsem nad každým kouskem, každým centimetrem. Jak ho jen využiju. A řezání bylo jako mučení.

Zhruba v té době jsem začala pravidelně sledovat Ashley z blogu Film in the Fridge. Jeden z jejích quiltů mě inspiroval natolik, že jsem podle něj ušila svůj vůbec první moderně-patchworkový blok. A byl právě z těchto nádherných nových látek.

dvanáctá02Teď bude následovat malá, ale podstatná vsuvka o mém osobním životě, aneb Povídání o mém muži… Přiznávám, s pár kluky už jsem ve svém mladičkém životě chodila. Ale s žádným z nich to nevydrželo moc dlouho. Je zvláštní, že když se teď ohlížím zpátky, všichni po mně vždycky chtěli ušít patchworkový polštář (a opravdu jsem jich pár ušila), ale nevzpomínám si, že by mě některý z nich vůbec kdy požádal o deku – že by mi řekl svou konkrétní představu a začali jsme ji realizovat. Ne, jen polštáře… Pokud to teď čtete, kluci, a vaše vzpomínky jsou jiné, omlouvám se, asi jsem to dočista vytěsnila.

Před dvěma lety jsem se bláznivě zamilovala. A jakože fakt fest bláznivě! Byla jsem v tom totálně po uši! Bohužel jen já. Říká se, že není správná doba na rozchod. Tenhle ale přišel v tu vůbec nejmíň vhodnou chvíli, když jsem se o svého partnera chtěla opřít kvůli jiné, náhlé veliké bolesti. Ani v tuhle chvíli nechci popisovat, jak hrozné to bylo. Teď jsem za to ale nakonec i ráda, protože už vím, co vše zvládnu unést a jak silná jsem.

dvanáctá01Na začátku tohoto bláznivého vztahu jsem navrhla deku, o které jsem věděla, že bude pro mého muže. A tak když bylo po všem a překonala jsem to nejhorší, vrhla jsem se na šití. Postupně, jeden po druhém jsem šila jednotlivé bloky. A byla v nich všechna ta bolest a naděje, že už to může být jen lepší.

dvanáctá08Když jsem se po bolestivém rozchodu a životné zkoušce vrátila do normálního života, deka pro mého muže zůstala mezi rozpracovanými projekty. S nikým jsem o ní nemluvila – přišlo mi to příliš intimní a naivní. Šít deku pro muže, kterého nemám a nejspíš zatím ani neznám…

dvanáctá07Bylo to až před pár týdny, když jsem si na ni vzpomněla.

Od začátku roku totiž procházím velkými změnami, pracuju na sobě, učím se mít se doopravdy z celého srdce ráda, dovolovat si dělat věci, po kterých toužím (jako naučit se hrát na klavír) a být konečně skutečně šťastná (a o tom všem píšu na svém druhém blogu).

Díky tomu už mi nic nebránilo, abych se vrhla na milovaný moderní quilting. Neskutečně mě to nadchlo. Je to obrovský příval radosti z každého nového projektu! Vlaštovky, Červánky, Letní láska a ta spousta dalších návrhů v mém sešitě…

A tak jsem začala pracovat i na téhle dece.

dvanáctá00Jak jsem jí tak postupně sešívala (celá nadšená a v oblacích), napadlo mě, že bych si měla spočítat, kolik že jsem těch quiltů už ušila a jestli náhodou není už ten pravý čas pro její dokončení.

A on byl.

dvanáctá06Sešila jsem jednotlivé bloky, dokoupila látky a dodělala zadní stranu. Vše během pár týdnů.

S veškerou svou láskou jsem dodělala první velký projekt moderního quiltingu.

Projekt, na který jsem použila látky z vůbec prvního nákupu designovek, které jsem si sotva mohla dovolit.

Projekt, který je vůbec proprvé prošitý free motion quiltingem.

Projekt, který sice má pár velikých chyb, které mi připomínají, že mám stále co vylepšovat, ale který je i přesto dokonalý takový, jaký je.

Projekt, který zůstane v mé rodině, i když nebude tak úplně můj.

Deku pro mého muže. Mou Dvanáctou.

dvanáctá04A teď tě možná zajímá, jestli teda nějakého muže mám a jestli se chystám vdávat, co?

Ne, muže nemám a vdavky v dohlednu nejsou. To ale vůbec není podstatné. Protože až přijde, bude už mít  svou deku nachystanou.

Příspěvek byl publikován v rubrice Patchworkové deky a jeho autorem je . Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u „Nejintimnější článek, co jsem dosud napsala, aneb O dece pro mého muže

  1. Á, už jsem ji našla. Je opravdu moc hezká a barvy se vyvedly. Přeji spoustu dalších krásných nápadů, chuti do práce a samozřejmě toho pravého muže!

    • Děkuji, Jani! 🙂 Quiltování musím ještě trénovat a trénovat a trénovat, než budu mít tak krásné výrobky, jako Vy 🙂 Ale hlavní je, že první krok už jsem zdárně udělala.

  2. Dobrý den Míšo,pěkný článek ještě krásnější deka.
    Ještě najít toho pravého a předat mu co jeho bude navždy.
    Hodně hodně tvůrčí inspirace a radosti z práce.

  3. Zase si mne dostala Miško. Až mi zvlhly oči. Velmi krásně, otevřeně a upřimně napsáno.
    Deka je dokonalá a mě tam nejvíce fascinuje to moře vlnek 🙂

  4. Milá Míšo, mám ráda váš blog a moc se mi líbí vaše deky. Tato je samozřejmě nejkrásnější. A má krásný příběh. Psaním byste se taky mohla živit. A zdá se mi, že je hodně velká (možná pro dva). A tak si myslím, že tu si jen tak nějaký muž nezaslouží.
    Přeji mnoho štěstí a krásné léto.

    • Věrko, děkuji mockrát za Váš komentář!
      A je to přesně, jak píšete – „jen tak někdo“ to nebude 🙂

      Deka je velká 160 x 220 cm (vždycky se mi líbili vysocí muži, tak ať mu z pod ní nečouhají nohy 😀 😀 )

  5. Ahoj Míšo, myslím, že po tomhle článku se žádosti o ruku (nikoli deku, jak píšeš ve svém článku) jen pohrnou. Neznám totiž nikoho, kdo by takové kráse, co ti pod rukama vyrostla, odolal. Deka je naprosto dokonalá. Miluji bílou, miluji temně zelenou, miluji kontrasty (a volné prošívání). A tahle deka má prostě „f“šechno jmenované. Je opravdu fantastická a velikánská. Klobouk dolů (měla jsem 603ku a vím, co je to nacpat něco tak velkého pod to její ramínko). Krásná práce a už se těším na tu třináctou (že by pro mimi?).
    Ještě poslední větička – Možná jsem to přehlédla, ale jaké jsou vůbec rozměry?

    • Ahoj Painko! 🙂
      Děkuji mockrát za Tvé krásné komentáře!

      13. a 14. deka už jsou v procesu výroby 🙂 Jsou obě dvě na objednávku a obě dvě pro děti (takže ta 13. miminkovská nejspíš skutečně bude 😀 )
      Dvanáctá má rozměry 160 x 220 cm. To, co se jeví jako temně zelená, je temně zelená lehce do modra 😀 Špatně se to zachycuje na foťák a ještě hůře se doobjednává přes internet… A můj barevný favorit je pak modrá ze zadní strany této deky 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.